Právo myslivosti před 2. světovou válkou i během ní vykonávali občané, kteří měli pušku a peníze na zaplacení kauce. Organizováni nebyli a měli jen určenou dobu lovu. Lovili kromě srnčí zvěře i bažanta a ostatní drobnou zvěř. Srnčí zvěř a bažanta směl lovit pouze křižanovský baron.
Lovil každý sám na dohodnuté části honidby, zpravidla na svých pozemcích. Lov prováděli individuálně, sami a nejvíce lovili na čekané večer a ráno. V naší vesnici se lovci střídali. Byl to Horký - Čech, Pospíchal - Bárta, Karásek - Pospíchal, Kaštan - Polák, Kaštan - Zima, Novotný, Mejzlík, Vala, Kaštan - Kubeš, Čech - Líbánek a Kubeš - Rédek.
Po válce byla utvořena myslivecká organizace, která sdružovala myslivce. Organizace měla svého předsedu, hospodáře, pokladníka. Všichni členové museli mít odborné zkoušky, platit členské příspěvky a být pojištěni. Této organizaci bylo dovoleno lovit srnčí zvěř a bažanty. Lov organizace prováděli na zajíce, bažanta i koroptve pouze na honech. Srnčí zvěř se lovila a loví individuálně na čelané.
Honidba zpočátku se utvořila na jívovském katastru, potom se zvětšila o část státních lesů, dále se sloučila s Dobrou Vodou, potom bylo Jívoví opět samostatné. Bylo to asi špatné a proto se Jívoví sloučilo s Pikárcem, Kundraticemi, Horní a Dolní Libochovou. Část kadoleckého katastru bylo přičleněno také. Bylo to ještě málo a k této honidbě byl přičleněn ještě Křižanov. Chování křižanovských myslivců se ostatním nelíbilo a proto se po dvou letech znovu rozloučili.
Vyšlé zákony v roce 2001 umožnili utvoření vlastní honidby o výměře 550 ha a sdružení toho využilo. Už se nemusí chodit na každou brigádu, schůzi a každý hon kromě jednoho v Horní Libochové.
Honební společenstvo (HS) Jívoví vzniklo 18.3.2003 schválením Městského úřadu ve Velkém Meziříčí, odborem životního prostředí a registrací Českého statistického úřadu ve Žďáře nad Sázavou.
HS obhospodařuje 633.47 ha honební plochy. Pozemky se nachází v katastrálním území Dobrá Voda, Křižanov, Bory, Jívoví a Kundratice.